.

.č. 37: Úprava vnitrostátních ozbrojených konfliktů v mezinárodním humanitárním právu .. .... .. .... Autor : Veronika Bílková ISBN : 80-85889-82-6 Řada : Prameny a nové proudy právní vědy Vydáno pro : . Právnická fakulta UK Praha - ediční středisko Anotace: Kniha je prvním uceleným pojednáním o právním režimu občanských válek dostupným v češtině. Nabízí obecný úvod do mezinárodního humanitárního práva a klasifikace konfliktů a podrobně rozebírá obsah norem, jež se aplikují na vnitrostátní konflikty. Zamýšlí se též nad tím, proč tato úprava v praxi mnohdy selhává, a navrhuje způsoby, jak by bylo možné zvýšit její kvalitu a efektivitu. OBSAH Část 1. Mezinárodní humanitární právo a vnitrostátní ozbrojené konflikty Kapitola I. Mezinárodní humanitární právo 1. Mezinárodní humanitární právo a právo lidských práv 2. Ius in bello a ius ad bellum (či ius contra bellum) 3. Odvětví mezinárodního humanitárního práva 4. Prameny mezinárodního humanitárního práva Kapitola II. Ozbrojené konflikty a jejich klasifikace 1. Mezinárodní ozbrojené konflikty 1.1 Mezistátní konflikty 1.2 Boje za národní osvobození 2. Vnitrostátní konflikty 3. Exkurs: vnitřní nepokoje a napětí Kapitola III. Vnitrostátní ozbrojené konflikty a mezinárodní humanitární právo 1. Obecný přehled vývoje právní úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů 2. Historická úprava: uznání za bojující stranu a za povstalce 2.1 Uznání povstalců za bojující stranu legální vládou 2.2 Uznání povstalců za bojující stranu cizím státem 2.3 Uznání povstalců za bojující stranu a současné mezinárodní právo 3. Současná úprava: prameny MHP aplikovatelné na vnitrostátní ozbrojené konflikty Kapitola IV. Obecné problémy úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů v MHP 1. Definice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu 1.1 Absence definice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu 1.2 „Ozbrojený konflikt“ – dolní hranice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu 1.3 „Konflikt nemezinárodního charakteru“ – horní hranice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu 1.4 Definice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu – závěr 2. Subjekt oprávněný posuzovat existenci mezinárodního ozbrojeného konfliktu 3. Právní postavení povstalecké strany v konfliktu 3.1 Závaznost MHP pro povstalce a její odůvodnění 3.2 Povstalci jako subjekt mezinárodního práva sui genesis 3.3 Právní postavení povstalecké strany v konfliktu - závěr Část 2. Prameny úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů v mezinárodním humanitárním právu Kapitola I. Společný článek 3 Ženevských úmluv z roku 1949 1. Přijetí společného článku 3 Ženevských úmluv 2. Rozsah použití společného článku 3 Ženevských úmluv 3. Obsah společného článku 3 Ženevských úmluv 4. Přínos společného článku 3 Ženevských úmluv 4.1 Internacionalizace právní úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů 4.2 Automatická aplikace a absence požadavků reciprocity 4.3 Zakotvení základních humanitárních standardů 5. Nedostatky společného článku 3 Ženevských úmluv 5.1 Zavedení duální právní úpravy ozbrojených konfliktů 5.2 Obsahové nedostatky 5.3 Absence kontrolních sankčních a donucovacích mechanismů 6. Hodnocení společného článku 3 Ženevských úmluv Kapitola II. Dodatkový protokol II z roku 1977 1. Přijetí Dodatkového protokolu II 1.1 Návrhy textu Dodatkového protokolu II 1.2 Diplomatická konference v Ženevě v letech 1974 – 1977 2. Rozsah použití dodatkového protokolu II 3. Obsah dodatkového protokolu II 3.1 Preambule a rozsah použití 3.2 Lidské zacházení 3.3 Ranění, nemocní a trosečníci 3.4 Civilní obyvatelstvo 3.5 Závěrečná ustanovení 4. Přínos Dodatkového protokolu II 4.1 Rozšíření okruhu základních a zvláštních garancí 4.2 Posílení ochrany raněných, nemocných a trosečníků 4.3 Obecná imunita civilního obyvatelstva, zlepšení péče o další skupiny chráněných osob a ochrana některých typů objektů 5. Nedostatky Dodatkového protokolu II 5.1 Úzká sféra použití katione materie 5.2 Slabý mandát humanitárních organizací 5.3 Vypuštění ustanovení o způsobech a prostředcích vedení války 5.4 Neexistence statusu kombatanta a válečného zajatce 5.5 Další obsahové nedostatky 5.6 Absence kontrolních, vyšetřovacích a sankčních mechanismů 6. Hodnocení Dodatkového protokolu II Kapitola III. Smluvní haagské právo 1. Ochrana kulturních statků za ozbrojeného konfliktu 1.1 Haagská úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (1954) 1.2 Druhý protokol k Haagské úmluvě (1999) 2. Zákaz a omezení použití některých konvenčních zbraní 2.1 Úmluva CCWC a její protokoly – postupné rozšiřování rozsahu použití 2.2 Úmluva CCWC a její protokoly – obsah 3. Hodnocení smluvního haagského práva Kapitola IV. Mezinárodní smlouvy smíšené povahy 1. Humanitárně-lidskoprávní smlouvy 1.1 Úmluva o právech dítěte (1989) 1.2 Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojeného konfliktu (2000) 2. Humanitárně-odzbrojovací smlouvy 2.1 Ottawská úmluva (1997) 2.2 Úmluvy v oblasti zbraní hromadného ničení 3. Hodnocení mezinárodních smluv smíšené povahy Kapitola V. Obyčejové mezinárodní humanitární právo 1. Obyčejové právo a vnitrostátní ozbrojené konflikty 1.1 Společný článek 3 Ženevských úmluv a obyčejové právo 1.2 Dodatkový protokol II a obyčejové právo 1.3 Smluvní haagské právo, mezinárodní smlouvy smíšeného charakteru a obyčejové právo 1.4 Mezinárodní obyčeje nevyjádřené ve smlouvě (platné za vnitrostátních ozbrojených konfliktů) 2. Soupisy mezinárodních obyčejů platných za vnitrostátních ozbrojených konfliktů 2.1 Rezoluce Valného shromáždění OSN 2444 (1968) a 2675 (1970) 2.2 Třetí zpráva Meziamerické komise pro lidská práva o situaci lidských práv v Kolumbii 3. Studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo 3.1 Příprava studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo 3.2 Struktura a cíle studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo 3.3 Přehled obsahu studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo 3.4 Význam studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo 4. Hodnocení Obyčejového mezinárodního humanitárního práva Kapitola VI. Zvláštní dohody a jiná ujednání 1. Charakter zvláštních dohod a jiných ujednání 1.1 Zvláštní dohody 1.2 Jiná ujednání 2. Příklady zvláštních dohod a jiných ujednání 2.1 Dohoda č.1– Bosna a Hercegovina (1992) 2.2 Všeobecná dohoda o dodržování lidských práv a MHP mezi vládou Republiky Filipíny a NDFP (1998) 3. Hodnocení zvláštních dohod a jiných ujednání Kapitola VII. Právně nezávazné dokumenty 1. Deklarace pravidel MHP řídících vedení nepřátelských akcí za vnitrostátních ozbrojených konfliktů 1.1 Obecná pravidla řídící vedení nepřátelských akcí za vnitrostátních ozbrojených konfliktů 1.2 Zákazy a omezení použití některých zbraní za vnitrostátních ozbrojených konfliktů 2. Deklarace minimálních humanitárních standardů 2.1 Obsah Deklarace minimálních humanitárních standardů 2.2 Reakce na Deklaraci minimálních humanitárních standardů, koncepce základních standardů lidskosti 3. Řídící principy pro vnitřní přesídlování 3.1 Obsah Řídících principů pro vnitřní přesídlování 3.2 Přínos Řídících principů pro vnitřní přesídlování 4. Hodnocení právně nezávazných dokumentů Část 3. Implementační, odpovědnostní a donucovací mechanismy Kapitola I. Implementační, kontrolní a vyšetřovací mechanismy 1. Implementační mechanismy 1.1 Diseminace mezinárodního humanitárního práva 1.2 Povinnost zachovávat a zajistit zachovávání MHP 2. Kontrolní a vyšetřovací mechanismy 2.1 Právo humanitární iniciativy 2.2 Ochranné mocnosti a jejich substituty 2.3 Mezinárodní zjišťovací komise 2.4 Zvláštní kontrolní mechanismy 3. Hodnocení implementačních, kontrolních a vyšetřovacích mechanismů Kapitola II. Odpovědnostní mechanismy 1. Odpovědnost státu 1.1 Mezinárodně protiprávní jednání států 1.2 Okolnosti vylučující protiprávnost 1.3 Uplatnění odpovědnosti a reparace 1.4 Odpovědnost státu – závěr 2. Odpovědnost povstalců 3. Individuální trestní odpovědnost 3.1 Vývoj individuální trestní odpovědnosti za válečné zločiny 3.2 Formování obyčejové normy týkající se individuální trestní odpovědnosti za Válečné zločiny spáchané v kontextu vnitrostátních ozbrojených konfliktů 3.3 Válečné zločiny podléhající individuální trestní odpovědnosti za vnitrostátních ozbrojených konfliktů 3.4 Uplatnění individuální trestní odpovědnosti za vnitrostátních ozbrojených konfliktů 3.5 Individuální trestní odpovědnost – závěr 4. Hodnocení odpovědnostních mechanismů Kapitola III. Donucovací mechanismy 1. Represálie 2. Mezinárodní sankce 3. Použití síly 4. Hodnocení donucovacích mechanismů Závěr 1. Znaky a vývojové trendy současné úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů v MHP 2. Nedostatky současné úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů v MHP a způsoby jejich odstranění 3. Závěrečné hodnocení problematiky Mohlo by Vás zajímat: Teorie a praxe azylu a uprchlictví Čestmír Čepelka, Pavel Šturma, Veronika Bílková, Andrea Fáberová, Marcela Skalková, Věra Honusková