.

.č. 39: Institucionální rámec spolupráce v trestních věcech v EU .. .... .. .... Autor : Jiří Vlastník ISBN : 978-80-87146-04-0 Řada : Prameny a nové proudy právní vědy Vydáno pro : . Právnická fakulta UK Praha - ediční středisko OBSAH PODĚKOVÁNÍ ÚVOD Zdroje spolupráce v trestních věcech Interní a externí faktory ovlivňující spolupráci v trestních věcech Postavení institucí stv v rámci spolupráce v trestních věcech Předmět a systematika práce I. INSTITUCE SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH V EU I.1 Pojem instituce I.1.1 Etymologický původ pojmu instituce I.1.2 Paralely sociologie a institucionální ekonomie I.1.3 Oblast práva EU I.1.4 Pojem instituce v českém právním řádu I.2 Pojem spolupráce v trestních věcech v EU I.3 Definice instituce spolupráce v trestních věcech v EU I.4 Členění institucí spolupráce v trestních věcech I.4.1 Kritéria členění I.4.2 Rozdíl mezi horizontálním a vertikálním typem institucí STV I.4.3 Instituce policejní spolupráce, justiční spolupráce v trestních věcech a průřezové instituce spolupráce v trestních věcech II. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH V EU V KONTEXTU PRIMÁRNÍHO PRÁVA II.1 Počátky spolupráce v trestních věcech v EU II.2 Maastrichtská smlouva II.2.1 Působnost eu v oblasti spolupráce v trestních věcech v pojetí Maastrichtské smlouvy II.2.2 Mezivládní pojetí spolupráce v trestních věcech II.2.3 Přínos Maastrichtské smlouvy II.3 Amsterdamská smlouva II.3.1 Změna SES aneb „komunitarizace části třetího pilíře“ II.3.2 Zavedení „vícerychlostního“ ES II.3.3 Změna SEU II.3.4 Základní rysy spolupráce v trestních věcech v Amsterdamské smlouvě II.3.5 Přínos Amsterdamské smlouvy II.4 Niceská smlouva II.4.1 Zakotvení Eurojustu II.4.2 Úprava posílené spolupráce II.5 Shrnutí dosavadního vývoje úpravy spolupráce v trestních věcech primárním unijním právem II.6 Spolupráce v trestních věcech v návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu II.6.1 Systémové změny týkající se spolupráce v trestních věcech II.6.2 Konkrétní změny ustanovení Hlavy VI. SEU II.7 Spolupráce v trestních věcech v návrhu tzv. Reformní smlouvy II.7.1 Pozadí vzniku návrhu tzv. Reformní smlouvy II.7.2 Opuštění „ústavního přístupu“ oproti SÚE II.7.3 Systémové změny týkající se spolupráce v trestních věcech II.7.4 Konkrétní změny ustanovení Hlavy VI SEU II.7.5 Shrnutí základních rysů spolupráce v trestních věcech v Reformní smlouvě II.8 Možnost využití klauzule passerelle III. PRŮŘEZOVÉ OTÁZKY INSTITUCIONÁLNÍHO RÁMCE SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH III.1 Právní povaha aktů třetího pilíře III.1.1 Povaha unijního práva III.1.2 Základní charakteristiky komunitárního práva III.1.3 Společné postoje III.1.4 Společné akce III.1.5 Rámcová rozhodnutí III.1.6 Rozhodnutí III.1.7 Úmluva jako zvláštní typ mezinárodní smlouvy III.1.8 Akty agentur EU III.1.9 Interinstitucionální dohody II.1.10 Mezinárodní smlouvy uzavírané EU III.2 Ochrana základního lidského práva na ochranu osobních údajů v unijním právu III.2.1 EÚLP a judikatura ESLP III.2.2 Judikatura ESD v oblasti ochrany osobních údajů III.2.3 Úmluva č. 108 a Doporučení III.2.4 Směrnice č. 95/46/es, nařízení č. 45/2001/ES III.2.5 Princip dostupnosti informací III.2.6 Návrh rámcového rozhodnutí o ochraně osobních údajů v rámci třetího pilíře III.2.7 Shrnutí principů nakládání s osobními údaji v oblasti spolupráce v trestních věcech III.3 Vzájemná důvěra jako základ efektivní institucionální spolupráce III.3.1 Pojem důvěry III.3.2 Důvěra v ochranu společných zájmů III.3.3 Základ vzájemné důvěry III.3.4 Překážky vzájemné důvěry III.3.5 Sekundární unijní právo jako projev nedůvěry? III.3.6 Důvěra jako horizont práva III.4 Regionalizace spolupráce v trestních věcech III.4.1 Faktory ovlivňující regionalizaci trestní spolupráce III.4.2 Příklady užší spolupráce regionálního typu v rámci EU III.4.3 Příklady užší spolupráce unijního typu III.4.4 Vnější vztahy v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech IV. INSTITUCE POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE IV.1 Styční důstojníci IV.1.1 Charakteristika instituce IV.1.2 Právní rámec styčných důstojníků IV.1.3 Shrnutí - styční důstojníci IV.2 Europol IV.2.1 Od interpolu k Europolu IV.2.2 Struktura Europolu IV.2.3 Působnost Europolu IV.2.4 Úkoly Europolu IV.2.5 Zvýšení efektivity Europolu IV.2.6 Kontrolní mechanismy Europolu IV.2.7 Zpracovávání informací Europolem a ochrana osobních údajů IV.2.8 Návrh rozhodnutí o Europolu IV.2.9 Shrnutí - Europol IV.3 Skupina policejních ředitelů (Police Chiefs Task Force) IV.3.1 Vznik instituce IV.3.2 Struktura PCTF IV.3.3 Strategické plány IV.3.4 Shrnutí - PCTF IV.4 Evropská policejní akademie (EPA/CEPOL) IV.4.1 Vznik a struktura instituce IV.4.2 Cíle a úkoly CEPOL IV.4.3 Shrnutí - CEPOL IV.5 Evropská síť pro ochranu významných osob V. INSTITUCE JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH V.1 Styční soudci a státní zástupci V.1.1 Ujasnění pojmosloví V.1.2 Vznik instituce styčných soudců a státních zástupců V.1.3 Úkoly styčného soudce V.1.4 Shrnutí - styční soudci V.2 Evropská soudní síť V.2.1 Vznik evropské soudní sítě V.2.2 Struktura EJN V.2.3 Úkoly kontaktních míst EJN V.2.4 Shrnutí - EJN V.3 Eurojust V.3.1 Vytvoření Eurojustu V.3.2 Ujasnění pojmosloví V.3.3 Struktura Eurojustu V.3.4 Působnost Eurojustu V.3.5 Pravomoci Eurojustu V.3.6 Úkoly Eurojustu V.3.7 Zpracovávání informací a ochrana osobních údajů V.3.8 Kontrola Eurojustu ze strany soudní moci V.3.9 Vztah Eurojustu a EJN V.3.10 Vztah Eurojustu a styčných soudců V.3.11 Vztah Eurojustu a styčných důstojníků V.3.12 Vztah Eurojustu a Europolu V.3.13 Vztah Eurojustu a OLAF V.3.14 Zvýšení efektivity Eurojustu - vnitrostání úroveň V.3.15 Zvýšení efektivity Eurojustu - unijní úroveň V.3.16 Shrnutí - Eurojust V.4 Úřad evropského veřejného žalobce a jeho vztah k Eurojustu V.4.1 Vypracování corpu juris V.4.2 Úřad evropského veřejného žalobce v pojetí komise V.4.3 Úřad evropského veřejného žalobce v pojetí návrhu reformní smlouvy V.4.4 Rozdíly mezi Eurojustem a ÚEVŽ V.4.5 Shrnutí - jaká budoucnost pro EUROJUST a ÚEVŽ? VI. PRŮŘEZOVÉ INSTITUCE SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH VI.1 Evropská síť pro předcházení trestné činnosti VI.1.1 Vznik VI.1.2 Charakteristika VI.1.3 Vztah k institucím prvního pilíře VI.2 CARIN VI.3 Společné vyšetřovací týmy VI.3.1 Právní rámec VI.3.2 Spolupráce v rámci JIT VI.3.3 Ochrana osobních údajů v rámci JIT VI.3.4 Role institucí policejní a justiční spolupráce v trestních věcech v rámci JIT VI.3.5 Vyžívání instituce JIT VI.3.6 Shrnutí - JIT VII. ZÁVĚR VII.1 Finalita systému institucí STV VII.1.1 Komunitární přístup VII.1.2 Bezpečnostní přístup VII.1.3 Justiční systémový přístup VII.2 Nejednotnost institucionálního rámce spolupráce v trestních věcech v EU VII.2.1 Fragmentarizace institucionálního rámce spolupráce v trestních věcech VII.2.2 Pnutí v EU VII.2.3 Nalezení společné řeči VII.3 Závěrečné shrnutí Mohlo by Vás zajímat: Český právní řád a ochrana kyberprostoru Tomáš Gřivna (red.) Marie Vanduchová, Václav Jirovský (rec.)