.
.č. 39: Institucionální rámec spolupráce
v trestních věcech v EU
......
......
Autor :
Jiří Vlastník
ISBN :
978-80-87146-04-0
Řada :
Prameny a nové proudy právní vědy
Vydáno pro :
.Právnická fakulta UK Praha - ediční středisko
OBSAH

PODĚKOVÁNÍ

ÚVOD

Zdroje spolupráce v trestních věcech
Interní a externí faktory ovlivňující spolupráci v trestních věcech
Postavení institucí stv v rámci spolupráce v trestních věcech
Předmět a systematika práce

I. INSTITUCE SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH V EU

I.1 Pojem instituce
I.1.1 Etymologický původ pojmu instituce
I.1.2 Paralely sociologie a institucionální ekonomie
I.1.3 Oblast práva EU
I.1.4 Pojem instituce v českém právním řádu
I.2 Pojem spolupráce v trestních věcech v EU
I.3 Definice instituce spolupráce v trestních věcech v EU
I.4 Členění institucí spolupráce v trestních věcech
I.4.1 Kritéria členění
I.4.2 Rozdíl mezi horizontálním a vertikálním typem institucí STV
I.4.3 Instituce policejní spolupráce, justiční spolupráce v trestních věcech a průřezové instituce spolupráce v trestních věcech

II. INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH V EU V KONTEXTU PRIMÁRNÍHO PRÁVA

II.1 Počátky spolupráce v trestních věcech v EU
II.2 Maastrichtská smlouva
II.2.1 Působnost eu v oblasti spolupráce v trestních věcech v pojetí Maastrichtské smlouvy
II.2.2 Mezivládní pojetí spolupráce v trestních věcech
II.2.3 Přínos Maastrichtské smlouvy
II.3 Amsterdamská smlouva
II.3.1 Změna SES aneb „komunitarizace části třetího pilíře“
II.3.2 Zavedení „vícerychlostního“ ES
II.3.3 Změna SEU
II.3.4 Základní rysy spolupráce v trestních věcech v Amsterdamské smlouvě
II.3.5 Přínos Amsterdamské smlouvy
II.4 Niceská smlouva
II.4.1 Zakotvení Eurojustu
II.4.2 Úprava posílené spolupráce
II.5 Shrnutí dosavadního vývoje úpravy spolupráce v trestních věcech primárním
unijním právem
II.6 Spolupráce v trestních věcech v návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu
II.6.1 Systémové změny týkající se spolupráce v trestních věcech
II.6.2 Konkrétní změny ustanovení Hlavy VI. SEU
II.7 Spolupráce v trestních věcech v návrhu tzv. Reformní smlouvy
II.7.1 Pozadí vzniku návrhu tzv. Reformní smlouvy
II.7.2 Opuštění „ústavního přístupu“ oproti SÚE
II.7.3 Systémové změny týkající se spolupráce v trestních věcech
II.7.4 Konkrétní změny ustanovení Hlavy VI SEU
II.7.5 Shrnutí základních rysů spolupráce v trestních věcech v Reformní smlouvě
II.8 Možnost využití klauzule passerelle

III. PRŮŘEZOVÉ OTÁZKY INSTITUCIONÁLNÍHO RÁMCE SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH

III.1 Právní povaha aktů třetího pilíře
III.1.1 Povaha unijního práva
III.1.2 Základní charakteristiky komunitárního práva
III.1.3 Společné postoje
III.1.4 Společné akce
III.1.5 Rámcová rozhodnutí
III.1.6 Rozhodnutí
III.1.7 Úmluva jako zvláštní typ mezinárodní smlouvy
III.1.8 Akty agentur EU
III.1.9 Interinstitucionální dohody
II.1.10 Mezinárodní smlouvy uzavírané EU
III.2 Ochrana základního lidského práva na ochranu osobních údajů v unijním právu
III.2.1 EÚLP a judikatura ESLP
III.2.2 Judikatura ESD v oblasti ochrany osobních údajů
III.2.3 Úmluva č. 108 a Doporučení
III.2.4 Směrnice č. 95/46/es, nařízení č. 45/2001/ES
III.2.5 Princip dostupnosti informací
III.2.6 Návrh rámcového rozhodnutí o ochraně osobních údajů v rámci třetího pilíře
III.2.7 Shrnutí principů nakládání s osobními údaji v oblasti spolupráce v trestních věcech
III.3 Vzájemná důvěra jako základ efektivní institucionální spolupráce
III.3.1 Pojem důvěry
III.3.2 Důvěra v ochranu společných zájmů
III.3.3 Základ vzájemné důvěry
III.3.4 Překážky vzájemné důvěry
III.3.5 Sekundární unijní právo jako projev nedůvěry?
III.3.6 Důvěra jako horizont práva
III.4 Regionalizace spolupráce v trestních věcech
III.4.1 Faktory ovlivňující regionalizaci trestní spolupráce
III.4.2 Příklady užší spolupráce regionálního typu v rámci EU
III.4.3 Příklady užší spolupráce unijního typu
III.4.4 Vnější vztahy v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech

IV. INSTITUCE POLICEJNÍ SPOLUPRÁCE

IV.1 Styční důstojníci
IV.1.1 Charakteristika instituce
IV.1.2 Právní rámec styčných důstojníků
IV.1.3 Shrnutí - styční důstojníci
IV.2 Europol
IV.2.1 Od interpolu k Europolu
IV.2.2 Struktura Europolu
IV.2.3 Působnost Europolu
IV.2.4 Úkoly Europolu
IV.2.5 Zvýšení efektivity Europolu
IV.2.6 Kontrolní mechanismy Europolu
IV.2.7 Zpracovávání informací Europolem a ochrana osobních údajů
IV.2.8 Návrh rozhodnutí o Europolu
IV.2.9 Shrnutí - Europol
IV.3 Skupina policejních ředitelů (Police Chiefs Task Force)
IV.3.1 Vznik instituce
IV.3.2 Struktura PCTF
IV.3.3 Strategické plány
IV.3.4 Shrnutí - PCTF
IV.4 Evropská policejní akademie (EPA/CEPOL)
IV.4.1 Vznik a struktura instituce
IV.4.2 Cíle a úkoly CEPOL
IV.4.3 Shrnutí - CEPOL
IV.5 Evropská síť pro ochranu významných osob

V. INSTITUCE JUSTIČNÍ SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH

V.1 Styční soudci a státní zástupci
V.1.1 Ujasnění pojmosloví
V.1.2 Vznik instituce styčných soudců a státních zástupců
V.1.3 Úkoly styčného soudce
V.1.4 Shrnutí - styční soudci
V.2 Evropská soudní síť
V.2.1 Vznik evropské soudní sítě
V.2.2 Struktura EJN
V.2.3 Úkoly kontaktních míst EJN
V.2.4 Shrnutí - EJN
V.3 Eurojust
V.3.1 Vytvoření Eurojustu
V.3.2 Ujasnění pojmosloví
V.3.3 Struktura Eurojustu
V.3.4 Působnost Eurojustu
V.3.5 Pravomoci Eurojustu
V.3.6 Úkoly Eurojustu
V.3.7 Zpracovávání informací a ochrana osobních údajů
V.3.8 Kontrola Eurojustu ze strany soudní moci
V.3.9 Vztah Eurojustu a EJN
V.3.10 Vztah Eurojustu a styčných soudců
V.3.11 Vztah Eurojustu a styčných důstojníků
V.3.12 Vztah Eurojustu a Europolu
V.3.13 Vztah Eurojustu a OLAF
V.3.14 Zvýšení efektivity Eurojustu - vnitrostání úroveň
V.3.15 Zvýšení efektivity Eurojustu - unijní úroveň
V.3.16 Shrnutí - Eurojust
V.4 Úřad evropského veřejného žalobce a jeho vztah k Eurojustu
V.4.1 Vypracování corpu juris
V.4.2 Úřad evropského veřejného žalobce v pojetí komise
V.4.3 Úřad evropského veřejného žalobce v pojetí návrhu reformní smlouvy
V.4.4 Rozdíly mezi Eurojustem a ÚEVŽ
V.4.5 Shrnutí - jaká budoucnost pro EUROJUST a ÚEVŽ?

VI. PRŮŘEZOVÉ INSTITUCE SPOLUPRÁCE V TRESTNÍCH VĚCECH

VI.1 Evropská síť pro předcházení trestné činnosti
VI.1.1 Vznik
VI.1.2 Charakteristika
VI.1.3 Vztah k institucím prvního pilíře
VI.2 CARIN
VI.3 Společné vyšetřovací týmy
VI.3.1 Právní rámec
VI.3.2 Spolupráce v rámci JIT
VI.3.3 Ochrana osobních údajů v rámci JIT
VI.3.4 Role institucí policejní a justiční spolupráce v trestních věcech v rámci JIT
VI.3.5 Vyžívání instituce JIT
VI.3.6 Shrnutí - JIT

VII. ZÁVĚR

VII.1 Finalita systému institucí STV
VII.1.1 Komunitární přístup
VII.1.2 Bezpečnostní přístup
VII.1.3 Justiční systémový přístup
VII.2 Nejednotnost institucionálního rámce spolupráce v trestních věcech v EU
VII.2.1 Fragmentarizace institucionálního rámce spolupráce v trestních věcech
VII.2.2 Pnutí v EU
VII.2.3 Nalezení společné řeči
VII.3 Závěrečné shrnutí

Mohlo by Vás zajímat:

Český právní řád a ochrana kyberprostoru
Tomáš Gřivna (red.)
Marie Vanduchová, Václav Jirovský (rec.)