.
.č. 37: Úprava vnitrostátních ozbrojených konfliktů v mezinárodním humanitárním právu
......
Autor :
Veronika Bílková
ISBN :
80-85889-82-6
Řada :
Prameny a nové proudy právní vědy
Cena s DPH :
187,00 Kč
.
Kniha je prvním uceleným pojednáním o právním režimu občanských válek dostupným v češtině. Nabízí obecný úvod do mezinárodního humanitárního práva a klasifikace konfliktů a podrobně rozebírá obsah norem, jež se aplikují na vnitrostátní konflikty.

Zamýšlí se též nad tím, proč tato úprava v praxi mnohdy selhává, a navrhuje způsoby, jak by bylo možné zvýšit její kvalitu a efektivitu.

OBSAH

Část 1.
Mezinárodní humanitární právo a vnitrostátní ozbrojené konflikty

Kapitola I. Mezinárodní humanitární právo
    1. Mezinárodní humanitární právo a právo lidských práv
    2. Ius in bello a ius ad bellum (či ius contra bellum)
    3. Odvětví mezinárodního humanitárního práva
    4. Prameny mezinárodního humanitárního práva
Kapitola II. Ozbrojené konflikty a jejich klasifikace
    1. Mezinárodní ozbrojené konflikty
      1.1 Mezistátní konflikty
      1.2 Boje za národní osvobození
    2. Vnitrostátní konflikty
    3. Exkurs: vnitřní nepokoje a napětí

Kapitola III. Vnitrostátní ozbrojené konflikty a mezinárodní humanitární právo
    1. Obecný přehled vývoje právní úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů
    2. Historická úprava: uznání za bojující stranu a za povstalce
      2.1 Uznání povstalců za bojující stranu legální vládou
      2.2 Uznání povstalců za bojující stranu cizím státem
      2.3 Uznání povstalců za bojující stranu a současné mezinárodní právo
    3. Současná úprava: prameny MHP aplikovatelné na vnitrostátní ozbrojené konflikty

Kapitola IV. Obecné problémy úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů v MHP
    1. Definice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu
      1.1 Absence definice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu
      1.2 „Ozbrojený konflikt“ – dolní hranice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu
      1.3 „Konflikt nemezinárodního charakteru“ – horní hranice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu
      1.4 Definice vnitrostátního ozbrojeného konfliktu – závěr
    2. Subjekt oprávněný posuzovat existenci mezinárodního ozbrojeného konfliktu
    3. Právní postavení povstalecké strany v konfliktu
      3.1 Závaznost MHP pro povstalce a její odůvodnění
      3.2 Povstalci jako subjekt mezinárodního práva sui genesis
      3.3 Právní postavení povstalecké strany v konfliktu - závěr

Část 2.
Prameny úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů v mezinárodním humanitárním právu

Kapitola I. Společný článek 3 Ženevských úmluv z roku 1949
    1. Přijetí společného článku 3 Ženevských úmluv
    2. Rozsah použití společného článku 3 Ženevských úmluv
    3. Obsah společného článku 3 Ženevských úmluv
    4. Přínos společného článku 3 Ženevských úmluv
      4.1 Internacionalizace právní úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů
      4.2 Automatická aplikace a absence požadavků reciprocity
      4.3 Zakotvení základních humanitárních standardů
    5. Nedostatky společného článku 3 Ženevských úmluv
      5.1 Zavedení duální právní úpravy ozbrojených konfliktů
      5.2 Obsahové nedostatky
      5.3 Absence kontrolních sankčních a donucovacích mechanismů
    6. Hodnocení společného článku 3 Ženevských úmluv

Kapitola II. Dodatkový protokol II z roku 1977
    1. Přijetí Dodatkového protokolu II
      1.1 Návrhy textu Dodatkového protokolu II
      1.2 Diplomatická konference v Ženevě v letech 1974 – 1977
    2. Rozsah použití dodatkového protokolu II
    3. Obsah dodatkového protokolu II
      3.1 Preambule a rozsah použití
      3.2 Lidské zacházení
      3.3 Ranění, nemocní a trosečníci
      3.4 Civilní obyvatelstvo
      3.5 Závěrečná ustanovení
    4. Přínos Dodatkového protokolu II
      4.1 Rozšíření okruhu základních a zvláštních garancí
      4.2 Posílení ochrany raněných, nemocných a trosečníků
      4.3 Obecná imunita civilního obyvatelstva, zlepšení péče o další skupiny chráněných
      osob a ochrana některých typů objektů
    5. Nedostatky Dodatkového protokolu II
      5.1 Úzká sféra použití katione materie
      5.2 Slabý mandát humanitárních organizací
      5.3 Vypuštění ustanovení o způsobech a prostředcích vedení války
      5.4 Neexistence statusu kombatanta a válečného zajatce
      5.5 Další obsahové nedostatky
      5.6 Absence kontrolních, vyšetřovacích a sankčních mechanismů
    6. Hodnocení Dodatkového protokolu II

Kapitola III. Smluvní haagské právo
    1. Ochrana kulturních statků za ozbrojeného konfliktu
      1.1 Haagská úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu (1954)
      1.2 Druhý protokol k Haagské úmluvě (1999)
    2. Zákaz a omezení použití některých konvenčních zbraní
      2.1 Úmluva CCWC a její protokoly – postupné rozšiřování rozsahu použití
      2.2 Úmluva CCWC a její protokoly – obsah
    3. Hodnocení smluvního haagského práva

Kapitola IV. Mezinárodní smlouvy smíšené povahy
    1. Humanitárně-lidskoprávní smlouvy
      1.1 Úmluva o právech dítěte (1989)
      1.2 Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojeného konfliktu (2000)
    2. Humanitárně-odzbrojovací smlouvy
      2.1 Ottawská úmluva (1997)
      2.2 Úmluvy v oblasti zbraní hromadného ničení
    3. Hodnocení mezinárodních smluv smíšené povahy

Kapitola V. Obyčejové mezinárodní humanitární právo
    1. Obyčejové právo a vnitrostátní ozbrojené konflikty
      1.1 Společný článek 3 Ženevských úmluv a obyčejové právo
      1.2 Dodatkový protokol II a obyčejové právo
      1.3 Smluvní haagské právo, mezinárodní smlouvy smíšeného charakteru a obyčejové právo
      1.4 Mezinárodní obyčeje nevyjádřené ve smlouvě (platné za vnitrostátních ozbrojených konfliktů)
    2. Soupisy mezinárodních obyčejů platných za vnitrostátních ozbrojených konfliktů
      2.1 Rezoluce Valného shromáždění OSN 2444 (1968) a 2675 (1970)
      2.2 Třetí zpráva Meziamerické komise pro lidská práva o situaci lidských práv v Kolumbii
    3. Studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo
      3.1 Příprava studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo
      3.2 Struktura a cíle studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo
      3.3 Přehled obsahu studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo
      3.4 Význam studie Obyčejové mezinárodní humanitární právo
    4. Hodnocení Obyčejového mezinárodního humanitárního práva

Kapitola VI. Zvláštní dohody a jiná ujednání
    1. Charakter zvláštních dohod a jiných ujednání
    1.1 Zvláštní dohody
    1.2 Jiná ujednání
    2. Příklady zvláštních dohod a jiných ujednání
    2.1 Dohoda č.1– Bosna a Hercegovina (1992)
    2.2 Všeobecná dohoda o dodržování lidských práv a MHP mezi vládou Republiky Filipíny a NDFP (1998)
    3. Hodnocení zvláštních dohod a jiných ujednání

Kapitola VII. Právně nezávazné dokumenty
    1. Deklarace pravidel MHP řídících vedení nepřátelských akcí za vnitrostátních ozbrojených konfliktů
    1.1 Obecná pravidla řídící vedení nepřátelských akcí za vnitrostátních ozbrojených konfliktů
    1.2 Zákazy a omezení použití některých zbraní za vnitrostátních ozbrojených konfliktů
    2. Deklarace minimálních humanitárních standardů
    2.1 Obsah Deklarace minimálních humanitárních standardů
    2.2 Reakce na Deklaraci minimálních humanitárních standardů,
    koncepce základních standardů lidskosti
    3. Řídící principy pro vnitřní přesídlování
    3.1 Obsah Řídících principů pro vnitřní přesídlování
    3.2 Přínos Řídících principů pro vnitřní přesídlování
    4. Hodnocení právně nezávazných dokumentů

Část 3.
Implementační, odpovědnostní a donucovací mechanismy

Kapitola I. Implementační, kontrolní a vyšetřovací mechanismy
    1. Implementační mechanismy
      1.1 Diseminace mezinárodního humanitárního práva
      1.2 Povinnost zachovávat a zajistit zachovávání MHP
    2. Kontrolní a vyšetřovací mechanismy
      2.1 Právo humanitární iniciativy
      2.2 Ochranné mocnosti a jejich substituty
      2.3 Mezinárodní zjišťovací komise
      2.4 Zvláštní kontrolní mechanismy
    3. Hodnocení implementačních, kontrolních a vyšetřovacích mechanismů

Kapitola II. Odpovědnostní mechanismy
    1. Odpovědnost státu
    1.1 Mezinárodně protiprávní jednání států
    1.2 Okolnosti vylučující protiprávnost
    1.3 Uplatnění odpovědnosti a reparace
    1.4 Odpovědnost státu – závěr
    2. Odpovědnost povstalců
    3. Individuální trestní odpovědnost
    3.1 Vývoj individuální trestní odpovědnosti za válečné zločiny
    3.2 Formování obyčejové normy týkající se individuální trestní odpovědnosti
    za Válečné zločiny spáchané v kontextu vnitrostátních ozbrojených konfliktů
    3.3 Válečné zločiny podléhající individuální trestní odpovědnosti
    za vnitrostátních ozbrojených konfliktů
    3.4 Uplatnění individuální trestní odpovědnosti
    za vnitrostátních ozbrojených konfliktů
    3.5 Individuální trestní odpovědnost – závěr
    4. Hodnocení odpovědnostních mechanismů

Kapitola III. Donucovací mechanismy
    1. Represálie
    2. Mezinárodní sankce
    3. Použití síly
    4. Hodnocení donucovacích mechanismů

Závěr
    1. Znaky a vývojové trendy současné úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů v MHP
    2. Nedostatky současné úpravy vnitrostátních ozbrojených konfliktů v MHP a způsoby jejich odstranění
    3. Závěrečné hodnocení problematiky

Mohlo by Vás zajímat:

Teorie a praxe azylu a uprchlictví
Čestmír Čepelka, Pavel Šturma, Veronika Bílková, Andrea Fáberová, Marcela Skalková, Věra Honusková
.
.
Pokud během přechodu e-shopu na novou techologii nenaleznete tuto knihu na nové stránce (ikona vlevo),
objednejte, prosím, prostřednictvím e-mailu u paní Danuše Kučírkové na Edičním středisku, adresa kucirkov@prf.cuni.cz. .
Nezapomeňte, prosím, uvést kontaktní (a fakturační) údaje.
.